|
|
Proměna československé společnosti 30. let 20. století
Baloun, Pavel ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Období druhé československé republiky (1938-1939) bývá v historiografii líčeno jako doba temna, perioda, v níž se na světlo dostaly domácí, temné fašistické proudy. Staví se do zvláštní opozice vůči době předchozí, první republice (1918-1938). Práce si klade za cíl zodpovědět otázku kontinuity mezi těmito údajně natolik odlišnými historickými epochami. Zaměřuje se na analýzu zmocňovacího zákonodárství - výjimečného stavu -, které bylo mezi léty 1933 a 1938 přijímáno za účelem obrany demokracie. Právní norma o obraně státu (č. 131/1936) do právního diskurzu vnesla pojem "státně nespolehlivých osob", potenciálních nepřátel státu v případě vypuknutí válečného konfliktu. Doboví aktéři kategorii "spolehlivosti" rozuměli jako příslušnosti k národnosti. "Spolehlivost" byla zároveň součástí mnohem širšího národního konsenzu, který legitimizoval státní zásahy především do oblasti ekonomiky. V centru tohoto konsenzu stála transformovaná hodnota práce jako výkonu pro národní kolektiv. Do roku 1938 mezi dobovými aktéry panovala shoda, že uplatňování výjimečné normy přijaté pro případ možného válečného konfliktu není kvůli platnosti mezinárodního práva na ochranu menšin uskutečnitelné. Ale v době druhé republiky (1938-1939) využívali mnozí aktéři jazyku předchozího národního konsensu k tomu, aby legitimizovali...
|
|
|
Proměna československé společnosti 30. let 20. století
Baloun, Pavel ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Období druhé československé republiky (1938-1939) bývá v historiografii líčeno jako doba temna, perioda, v níž se na světlo dostaly domácí, temné fašistické proudy. Staví se do zvláštní opozice vůči době předchozí, první republice (1918-1938). Práce si klade za cíl zodpovědět otázku kontinuity mezi těmito údajně natolik odlišnými historickými epochami. Zaměřuje se na analýzu zmocňovacího zákonodárství - výjimečného stavu -, které bylo mezi léty 1933 a 1938 přijímáno za účelem obrany demokracie. Právní norma o obraně státu (č. 131/1936) do právního diskurzu vnesla pojem "státně nespolehlivých osob", potenciálních nepřátel státu v případě vypuknutí válečného konfliktu. Doboví aktéři kategorii "spolehlivosti" rozuměli jako příslušnosti k národnosti. "Spolehlivost" byla zároveň součástí mnohem širšího národního konsenzu, který legitimizoval státní zásahy především do oblasti ekonomiky. V centru tohoto konsenzu stála transformovaná hodnota práce jako výkonu pro národní kolektiv. Do roku 1938 mezi dobovými aktéry panovala shoda, že uplatňování výjimečné normy přijaté pro případ možného válečného konfliktu není kvůli platnosti mezinárodního práva na ochranu menšin uskutečnitelné. Ale v době druhé republiky (1938-1939) využívali mnozí aktéři jazyku předchozího národního konsensu k tomu, aby legitimizovali...
|
|
|
The pre-war armament from the economic perspective: comparison of the Czech and the German points of view
Filková, Zuzana ; Strecker, Ondřej (vedoucí práce) ; Hrbek, Pavel (oponent)
Názory ekonomických teoretikov na dopady zbrojenia na celkový vývoj v spoločnosti a stav ekonomiky sú rôzne. Táto práca porovnávala teoretický postoj k otázkam zbrojenia v tridsiatych rokov dvadsiateho storočia v Československu a v Nemecku. Ako zdroje informácií pre popis prevládajúceho národohospodárskeho prístupu práca využíva dobovú tlač, archívne materiály a súčasné materiály zaoberajúce sa touto tematikou. Hlavný prúd ekonomického myslenia v Československu nesúhlasí s vysokými štátnymi výdavkami do zbrojenia, pretože pôsobia degeneratívne a smerujú k militarizácii ekonomiky. Príprava obrany štátu si vyžaduje zvýšenie daní, klesanie životnej úrovne, obmedzenie exportu, či zníženie produktívnych investícií, atď. Preto nie je žiadúce tieto princípy používať v rámci mierovej ekonomiky a sú platné iba v prípade ohrozenia existencie štátu, avšak aj vtedy sa musí jednať o čo najmenšie zásahy do tržného princípu. Dôraz bol kladený na neinflačné získavanie finančných prostriedkov - v prvom rade dane a potom úver. Predstaviteľmi boli Karel Engliš, Alois Rašín, pohľady ktorých sa odzrkadlili v oficiálnom Hospodársko-finančnom pláne, či Ladislav Chmela. V opozícii proti ich názorom stáli Josef Macek a Rudolf Brož, reprezentujúci ,,keynesiánsky" pohľad. V Nemecku naopak bola miera štátnych zásahov...
|
host ::
RSS.